Příspěvky

Vybraný příspěvek

Příběhy všedních dní

Obrázek
Sedím ve vlaku z Pardubic do Ostravy. Mám za sebou cestu z Hradce a z Pece pod Sněžkou. Nechce se mi do Ostravy. Jako bych doma byla už v Čechách. Nějak se vše změnilo, ujasnilo. Cítím, že vše je tak, jak má být. Chci si najít práci v Hradci Králové a žít tam. Někdo by řekl, jak pankerské rozhodnutí. Tohle horské prostředí léčí "Co hlava nesnese, to tělo odnese." Uklidnily se mi psychosomatické zažívací problémy. Když jsem na horách, jsem plná energie. Až tomu nerozumím. Jen to vše vnímám. Snažím se více rozhodovat srdcem a méně rozumem. Nepamatuji, že jsem to poslední dobu dělávala. Přijat a strávit. Jsem vděčná, hlavně za lidi, které mám ve svém okolí, za přátelé, za kolegy v Peci. Je to správná parta lidí. Takové to, když zavoláte neplánovaně kamošce z Pardubic, za půl hodinky dáte rychlé kafe na vlakáči a míříte domů. To, že se mi nechce vracet do Ostravy asi také něco znamená. Chci uzavřít etapu Ostrava a posunout se jinam. "Časem až zjistíme k čem

Měsíc animací na Rhodosu - léto 2019 1. část

Obrázek
Přílet na Rhodos Je 15. června 2019 a ujíždím do Prahy. Klasicky nestíhám a najednou projíždí kolem mě taxi, ok tak jedu. Dva kufry s sebou - vypadám na té tramvajové zastávce v Ostravě Mariánských horách asi velmi vtipně. Taxi chycen. ''Dobrý den, nevadí, že mám tolik věcí?'' ''V pořádku, slečno.'' ''Prosím jeďte rychle. Za dvacet minut mi jede vlak.'' prosím řidiče. Měla jsem ještě nějakou časovou rezervu, přesto bych nechtěla, aby mi propadla předem zakoupená jízdenka. Vše jsem stihla.  Další obavou pro mě bylo vyznat se v Praze. Naštěstí mám pusu, že. Super, potřebuji jen zjistit, jak se dostat z Hlavního vlakového nádraží na letiště. Jsem zde dříve a mám velkou rezervu. Velmi ochotní lidé na nádraží mi poradí odkud jezdí přímá linka na letiště. Nyní jsem v klidu. Mám ale spoustu času, takže mi nezbývá nic jiného než sedět na nádraží a čekat.  16. června jsem na Rhodosu. Konečně. Natěšená na animace.  Komplikace Po dvou

V Krakonošově revíru

Obrázek
Můj klasický životní styl. Sbalit se, odjet na sever Čech. Proč ne? Být otevřená novým věcem. Cesta na druhý konec republiky. Žádný problém.  Výhledy na Sněžku a okolní kopce Opravdové hory Ne, že by Beskydy a Jeseníky nebyly opravdové hory, ale tady je to tak jiné, že si říkám, že jsem v České republice. Nejvíce mě dostávají ty kilometry sjezdovek. Krása. Pec pod Sněžkou je takové podhorské město. Díky horám, turistice a hlavně díky lyžování to zde opravdu žije. Areál v Peci pod Sněžkou Zdokonalujeme se Věc, o které také často píši na instagramu - posouvání se dále, zdokonalování se. Včera jsme měli skvělé secvičení techniky snowboardingu. Opět se člověk dozví spoustu užitečných věcí. Bylo to velmi konstruktivní pro mou práci a pro seberozvoj. Ta pravá po pracovní pohoda končící zimy.  Když cítíte, že nejste spokojeni, změňte to Cílem je spokojenost. Lidé okolo vás budou spokojeni, pokud budete i vy spokojeni a pozitivní. Pokud nejste spokojeni odráží se to na spou

Práce na horách a státnice přede mnou, aneb příběhy všedních dní

Obrázek
Co dělám když necestuji? Nejsem nikdy na jednom místě. V cíli stejně cestuji, jen ne takovou dálku a hlavně pracuji. Dělat co tě baví, naplňuje, posouvat se dále, zdokonalovat se. Učit se, učit se od dětí, klientů a lyžovat. Ski areál. Je tu krásně.  Trávit dvě hodiny jízdy autobusem z Ostravy na Horní Bečvu a pak po pár dnech zpět. Spoustu lidí by to otravovalo, já to mám ráda. Nejlepší plány na tom cestování tam a zpět jsou ale krásně naivní. ''Budu se v autobuse učit.'' Myslíte, že se učím? Ani zdaleka. Pravidelně u jakékoliv četby usínám, to v tom lepším případě. V tom horším mě začíná bolet hlava. Jo, spánek to jistí. Jde se učit.  Realitou zůstává, že nemohu zůstat na jednom místě a tak jak se těším každý týden na hory, tak stejně se těším každý týden do města. Ve volnu jdeme trénovat, zdokonalovat se.  Tento víkend jsem měla mít studijní volno - z práce. Řekla jsem žádné hory a budu se jen učit. Státnice jsou přede mnou a mě to začíná lehce zne

Ostrovy Agria Gramvousa, Imeri Gramvousa, poloostrov Gramvousa a zátoka Balos

Obrázek
Doporučuji navštívit? Jednoznačně ano. Jedná se o celodenní výlet. Od hotelu se vyjíždí v časných ranních hodinách, samozřejmě podle místa, kde se váš hotel nachází. První zastávkou výletu je poloostrov Gramvousa a po ní loď zastavuje v zátoce Balos. Pohled na Benátskou pevnost při výstupu na ni Benátská pevnost Koupání na Balosu Gramvousa Benátská pevnost se nachází  na ostrově Imeri Gramvousa, neboli Zkrocená Gramvousa, kde se dostanete jen lodí. Pokud plánujete návštěvu tohoto místa, doporučuji výlet zakoupit přes cestovní kancelář. Pokud byste vyrazili na vlastní pěst, tak loď na Gramvousu odjíždí pravidelně, v letní sezóně, z přístavu Kissamos (Kastelli), ležícího na severozápadní Krétě. Benátská pevnost Benátská pevnost pochází ze 16. století, kdy byla na ostrově postavena Benátčany a to v roce 1579, a chránila tím celou severozápadní Krétu. Pevnost byla poté dlouho okupována Tureckou nadvládou. Až v 19. století se podařilo Řekům zmocnit se pevnost

Chania, město s pozůstatky Benátské kultury a jak jsem jedla kaktus

Obrázek
Chania,  nebo též Xania.  Městečko,  nacházející se na  severozápadním cípu  ostrova Kréty,  v oblasti stejného názvu  - Chania.  Příprava Sobota. Konečně po týdnu volno, které využíváme k návštěvě dalšího většího města na Krétě. Vyrážíme V sobotu 25. 8. 2018 máme sraz v 9:10 před recepcí s francouzskou animátorkou Mandy. Ta se však na sto procent nevyjádřila, jestli její účast na společném výletu platí. Tedy čekáme, ale zbytečně. Nikdo nedorazil. Vyrážíme s Anet, na autobus, samy. Díky čekání nestíháme. Víme jen, že přímý autobus do Chanie odjíždí něco před půl. Na zastávku přicházíme v 9:26, avšak autobus zde už není. Ujel před dvěma minutami. Máme opravdu štěstí. Hodinu přistáváme na zastávce a čekáme na další spoj. S Anet a Barunkou na pizze Cesta Dočkáme se a v 10:25 sedíme v přímém spoji do Chanie. Aspoň, že takto. Nemusíme v cíli přestupovat ani v Rethymnu. Já cestu, naštěstí, prospím. Všeobecně mi bývá špatně v autobuse. Spánek mi ale vždy