Práce na horách a státnice přede mnou, aneb příběhy všedních dní

Co dělám když necestuji? Nejsem nikdy na jednom místě. V cíli stejně cestuji, jen ne takovou dálku a hlavně pracuji. Dělat co tě baví, naplňuje, posouvat se dále, zdokonalovat se. Učit se, učit se od dětí, klientů a lyžovat.

Ski areál. Je tu krásně. 

Trávit dvě hodiny jízdy autobusem z Ostravy na Horní Bečvu a pak po pár dnech zpět. Spoustu lidí by to otravovalo, já to mám ráda.
Nejlepší plány na tom cestování tam a zpět jsou ale krásně naivní. ''Budu se v autobuse učit.'' Myslíte, že se učím? Ani zdaleka. Pravidelně u jakékoliv četby usínám, to v tom lepším případě. V tom horším mě začíná bolet hlava. Jo, spánek to jistí.

Jde se učit. 

Realitou zůstává, že nemohu zůstat na jednom místě a tak jak se těším každý týden na hory, tak stejně se těším každý týden do města.

Ve volnu jdeme trénovat, zdokonalovat se. 

Tento víkend jsem měla mít studijní volno - z práce. Řekla jsem žádné hory a budu se jen učit. Státnice jsou přede mnou a mě to začíná lehce znervózňovat. To nemáte jen anatomii, fyziologii a sportovní trénink, ale také historii tělesné kultury a další předměty a okruhy, které nemíním zmiňovat. Opakuji si tedy principy Panthelenských her a také principy výchovy ve starověkém Řecku.

Zkoušíme jízdu na nových strojích

Musela jsem vyměnit anatomii za něco jiného a protože jsem v časové tísni, začínám se odreagovávat učením na jiný předmět.

Dala jsem si motivaci ve formě odměny, že když se vydržím učit celý den, mohu se kouknout večer na film.
Jak to dopadlo v reálu? Učím se třetí den a film zatím neproběhl. Jsem k sobě přísná? Možná ano, možná ne. Hold není nárok. Si nezasloužím. Zbývá učit se, učit se, učit se.

Jak to dopadlo s horami?
Volá mi šéf, i přes to, že jsem mu o víkendu sdělila, že další víkend žádné hory neplánuji. ''Míšo, mám problém, můžeš o víkendu dojet?'' Mé zjevné ''nadšení'' v hlase jde přes telefon určitě znát. Nakonec svolím a pod podmínkou volných večerů bez večerní výuky souhlasím s dvoudenní výukou. Odpoledne si uvařím kávu a budu se učit v chaloupce v Beskydech. Možná to k něčemu bude a nebudou na mě působit rušivé vlivy.

Stavíme dětskou školku

Se nezastavím.

Na druhou stranu má tento život hodně co do sebe. Málo kdy se opravdu nudím. Pobyt na horách vám prospívá. Dýcháte čerstvý vzduch, lépe se vám spí, endorfiny vyplavovány při fyzické aktivitě vám způsobí lepší náladu, takže na klienty působíte pozitivněji a děláte práci, která je zároveň vaši zábavou. Je to ale práce. Chce to hodně trpělivosti. Té se učím, díky svým klientům, každý den.

Hlavně děláme práci s úsměvem a rádi. 

Dá vám to hodně do života. Úsměv, popadnout lyže či prkno a jde se na to....

SKOL