Animátorem na Krétě - první dny a (spolu)práce s Francouzi

Výhled z hotelu

''Město Heraklion, kde přistáváme, leží na severním pobřeží ostrova. 

Jedná se o hlavní a zároveň největší město Kréty. 

Po vystoupení z letadla, mě doslova "praští" teplotní rozdíl.'' 

Cesta do letoviska Bali vede přes hory, 

kde se můžete kochat malebnou krajinou.

Odlet z České republiky

Ve čtvrtek 7.6 odlétám z Brna, před půl jednou polední, na Krétu. Zde budu tři a půl měsíce pracovat jako animátorka. Poprvé letecky, poprvé tak dlouho sama v cizí zemi na tak dlouhou dobu. Mé pocity jsou smíšené. Stále mi nedochází, že někde letím. U mě neobvyklé, že netuším, co bude. :) Nemám žádné očekávání. Jak se říká, kdo nic nečeká, nemůže být zklamán.  

Let nebyl tak děsivý, jak jsem si představovala. Odbavení zavazadel proběhlo nakonec v poklidu. I když máme, my animátoři, povolenou nadváhu zavazadel, na letišti chvíli vypadáme, že si vymýšlíme.

Slečna za přepážkou se však konečně pořádně podívá do počítače a zjistí, že informace jsou opravdu takové jak říkám. Jsem v poklidu odbavena a opět čekám.

Let probdím a prospím. Jediná část letu, kdy zbystřím, je přilétaní k ostrovu. Z oblohy můžete vidět kopce ostrova a moře. 

Heraklion, letovisko Bali. Hotel Atali Village - můj nový domov na tři měsíce

Večer, cca po dvou hodinách letu, přilétám do Heraklionu. Město Heraklion leží na severním pobřeží ostrova. Jedná se o hlavní a zároveň největší město Kréty. Po vystoupení z letadla, mě doslova "praští" teplotní rozdíl.

Vafle v místní Taverně

Je zde horko a dusno. Tomu se ve zdejším podnebném páse nedivím. Kréta navíc  patří k ostrovu, s nejmenším množstvím srážek, v Řecku.

Na letišti na mě čeká delegátka. Letím sama, bez dalších animátorů. Obavy poleví, jakmile sedím v autobuse, který mě, doufám, doveze na hotel. 

Ubytovávám se v hotelu Atalli Village. Hotel leží na kopci. Cesta k recepci je tedy strmá. A tak vleču kufry za sebou. Lidem opodál se může naskytnout vtipný pohled na blondýnu se dvěma kufry, táhnoucími je za sebou. Stoupám do schodů a řečtí mladíci u bazénu se na mě kření a něco i říkají. Řecky však ještě neumím a tak se usměji a pokračují do schodů s jedním a pak s druhým kufrem.

Hotel Atali Village, ležící 600 m od letoviska Bali, je vzdálen přibližně hodinu od hlavního města. V autobuse si vychutnávám nádherné výhledy a krajinu. Jsem po letu unavená a nevyspaná. Jediná věc, na kterou v tu chvíli myslím, je postel a spánek. 

Čekání na další instrukce si krátím pozorováním místní krajiny, kdy mě samozřejmě více uchvátí hornatá plocha za hotelem, než moře.

Na recepci hotelu si chvíli počkám, než mi kdokoli sdělí, kde se mám ubytovat. Naštěstí rozumím anglicky trochu lépe, než hoteloví hosté přede mnou, kteří zde netrpělivě postávají a čekají na přidělení pokojů.

Pokoj je mi nakonec ukázán a také mi je doporučeno větrat. Nechávám v něm kufry. Jakékoliv vybalování nechávám prozatím stranou.

Mám hlad a sakra velký. Pokračují na raut, kde si dám typické řecké "caciki" a ochutnám i jiné saláty. Káva nesmí chybět.

Práce nám zanedlouho začne. Už se těším na jakoukoliv aktivitu.

Ve znamení čekání

Cestou čekám dlouho a všude. Na vlaku, na letišti a nejvíc mě dostal hotel. Přiletím si. Sedím v hale s kufry. Ptám se na pokoj. Oznamuji personálu, že jsem animátorka a čekám na jakékoliv pokyny. Je mi nabídnuto pití. Tak aspoň že takto. Je 18:30.

Momentka v dětském klubíku

 Po ubytování se, pokračuji obhlídnout okolí. Večer přilétají další animátoři, s kterými pokračujeme do městečka na pivo. 

Animátorská práce začíná i nezačíná - chystáme

 Nuda zde nehrozí. První dny pobytu jsou ve znamení úklidu, vybalování animačního materiálu a chystání dětského klubu na příchod klientů. Uklízíme pokoj, vybalujeme, chystáme animační materiál a také desinfikujeme pokoj. 

Následuje plánování animačního programu. 

Odpoledne konečně navštívíme moře, které leží přibližně dvě stě metrů od hotelu. Mezi prací si dopřejeme i malý odpočinek. Nazvala bych to přidanou hodnotou tohoto povolání.

Francouzský tým

Spolupráce s cizinci je někdy těžká a ještě těžší je s tak hrdými lidmi na svůj národ, jako jsou Francouzi. Ne jen že nemluví anglicky, ale hlavně prosazují jejich programy. Nejde se s nimi domluvit. Francouzi jsou strašně hrdý národ a zde to vidím v praxi. 

Komunikace s francouzským šéfem vypadá tak, že musí mít u sebe překladatele. Tedy ne opravdového překladatele, jen jednoho člena svého týmu, který rozumí a mluví anglicky, jen s lehce francouzským přízvukem. První dny spolupráce s Francouzi jsou na ostří nože. Přesněji žádná spolupráce zde neexistuje. 

Rhetymno

To se však časem zlepší. Já to vidím pozitivně. Zbytek týmu asi ne, přesto myslím, že jakmile dorazí do letoviska nový mužský animátor, vše se zlepší. 

Výlet do Rhetymna