Kréta - výlet na Knósos, Heraklion a festival Matala
 |
| Zbytky Knossosu s obrazy |
PŘÍPRAVA
V 9 hodin vstáváme a vydáváme se autobusem do města Knossos, nenavštěvujeme město, nýbrž cílovou lokalitu, kterou je jeden z Minojských paláců na Krétě, stejnojmenného názvu.
 |
| Zbytky paláce |
Nenechte se zmýlit, tím, že ve skutečnosti uvidíte celou stavbu této budovy. Zbytky stavby paláce Knossosu jsou na Krétě turisty velmi vyhledávané a navštěvované. Příkladem jsou půlhodinové fronty u vstupů a také fronty při koupi vstupenek. A tak stojíme ve frontě. Když už jsme jeli tu cestu, tak by asi byla škoda místo nenavštívit. Doporučuji pevné nervy.
 |
| Obrazy |
 |
| Nyní stojím na zbytcích paláce Knossos |
Vždyť zde, podle legend, vznikly počátky naší civilizace, vůbec.
S palácem Knossos je často spojovaná legenda o Minotaurovi. (Ve zkratce ke shlédnutí níže.)
 |
| Hupky , musím se zde trochu projít |
 |
| A takové řady jsme stáli u vstupu. |
 |
| Takové řady se stály na některých místech v Knossosu |
 |
| Starobylé amfory |
KNOSSOS V CELÉ SVÉ KRÁSE
 |
| Zachovalé obrazy z Knossosu z Minotaurem |
Podle jiné legendy býk svedl manželku Mínóa, zvanou Pasiaté, které se narodil Minotaurus - člověk s lidským tělem a býčí hlavou. (převzato z E. Petiška - Staré řecké báje a pověsti, R. Graves . - Řecké mýty, 2004)
Přímo na zříceninách Knossosu můžete vidět zbytky zachovalých kreseb, právě s bájným Minotaurem.
Cestou nám delegátka Anička vypráví zajímavou historii staveb města:
''Římané a pak Arabové, kteří si město uloupili, ho obestavěli hradbami. Dnes jsou v Heraklionu k vidění pouze pozůstatky staveb Benátské civilizace ze 13. - 17. století. Po Benátčanech dorazili na Krétu Turci. Ostrov dobyli relativně rychle. Heraklion však stále držel pod návalem útoků, kterým odolával celých 20 let.
Za druhé světové války nastalo další ničení. Kréta byla okupována nacisty a byly zničeny další stavby.
Dříve se Kréta nazývala Kandia, jednalo se o starý název, používaný před jménem Kréta. Název Kandia byl pozůstatkem Benátské civilizace. Kdysi bylo hlavním městem ostrova město Chania, až později se jím stalo město Heraklion.''
Jak nám sděluje Anička, v Heraklionu můžeme nalézt mnoho památek, ale jen těch, co zbyly po nájezdech Turků a dalších kmenů za dob historie.
MĚSTO HERAKLION - NABÍDKY JAKO NA TRŽIŠTI
V Heraklionu je typické, že majitelé kaváren a obchůdků stojí před svým podnikem venku a lákají turisty. Ne tím, že jen stojí a nabízejí výrobky, ale hlavně tím, že na turisty pořvávají či volají. Opravdu to zde žije. Připadáte si jako na tržišti. Nevíte, kde se máte dříve podívat. Navíc tím, že nemáte typický řecký vzhled, vzbuzujete v prodejcích jistou pozornost.
SLANÍ OD HLAVY AŽ K PATĚ
Klid můžete nalézt v místním parku, kde se alespoň trochu zchladíte ve stínu stromů. Takže pokud vás nebaví chodit po památkách, sedněte si do parku, kochejte se stromy a užívejte si ''chládek'' .
Další alternativou je návštěva pláže či návštěva přístavu. V přístavu se díky silnému větru trochu zchladíte. Připravte se však na to, že budete po průchodu slaní od hlavy až k patě. To díky přílivu, který je zde silnější a voda cáká vysoko,i přes to, že jsou v moři navezeny betonové vlnolamy.
Zde v Heraklionu si můžete také povšimnout větší komerce. Oproti Rhetymnu tu komerci pocítíte. Jako kdybyste jeli u nás do Prahy. Vše o mnoho dražší. Jsme v hlavním městě. Vyšší ceny se dají čekat.
KDYŽ ŽENY SPATŘÍ NÁKUPNÍ CENTRUM
Je půl druhé odpoledne. Ta nejhorší doba, co se týče vysoké teploty. A věřte, že zde je opravdu horko. Navíc jste v centru města. Teplota vám připadá vyšší než na pláži, to díky sluncem rozpáleným dlažbám a chodníkům.
Máme ještě čas a před námi stojí, v celé své kráse, nákupní centrum. Tak jdeme. Já kupuji jen čelenku do vlasů. Projdu si pár obchůdků a do hodiny jsem před centrem, na dlažbě, a čekám. Čekám na holky, které ještě nakupují. Někde se mi ztratily. Připojuji se na wi-fi a píšu jim, že už čekám venku.
Kuba je online, tak mu píši první. On stojí za mnou a směje se. Neviděla jsem ho. Tak ještě že žijeme v moderní době a máme ty mobily.
A KDE JSOU HOLKY?
Holky stojí před námi, jen nás nevidí. Píšeme jim, aby se otočili. Otáčí se, ale stále nás nevidí. Chvíli se bavíme na jejich účet, tím, že pozorujeme, co dělají. Anet Komy se bojí holubů a zrovna k ní nějaký přiletěl, tak před ním uskakuje. Po pár sekundách, se vidíme a vyrážíme něco nafotit do přístavu. Vlny jsou vysoké a slanou vodu máme všude.
JÍDLO
Jak to mnohdy bývá, po celodennm výletě nám náležitě vyhládlo. Objevujeme hamburgerovou restauraci. Řeknu vám, to jídlo je jiné než u nás. V Mc Donaldu zásadně nejím. A když už jím, tak výjimečně. A kvalita jídla se nedá srovnat. Zde na Krétě, je to o mnoho lepší a kvalitnější jídlo. Hlad, který je nejlepším kuchařem, také udělal svou práci.
S plným žaludkem stoupá dobrá nálada a to u nás platí dvojnásob.
FESTIVAL MATALA
Poslední části dne je návštěva festivalu Matala, konajícího se na místní pláži Matala ve městě Matala. Nad pláži můžete vidět tyčící se hory. Kombinace pohledu na osvícené hory, moře a hrající hudby, je okouzlují, alespoň v prvním dojmu. Za rytmu hudby míříme k moři, kde si užijeme koupání. To v české republice nezažijete.
Matala však není nic podobného Colours of Ostrava.
Je to takový ten typický festival, ze kterého ještě nečiší žádná velká komerce. V České republice je to k nezahlédnutí.
Každý si na pláž donese deku či ručník. Popíjí alkohol či nealko a jen poslouchá hudbu.
JEDE SE ''DOMŮ'' NA HOTEL
Chvilku se snažíme pohupovat u jedné ze ''stejdží''. Nikoho nás to nebaví. Jen se čeká, na to, kdo první řekne, že nás to nebaví. Vidím to na těch pohledech. Ok. Balíme to. Shodujeme se všichni.
Pokračujeme dále. Díváme se na průvod festivalem. Kupujeme květinové čelenky. Malujeme si na tělo barvami, jíme a chvíli se bavíme u jiného koncertového vystoupení, jedné neznámé zpěvačky. Před odjezdem znovu kupujeme jídlo a konečně pokračujeme autem domů. Jsme unavení.
MĚSTO HERAKLION
Před půl jednou polední,odjíždíme od paláce Knossosu do centra Heraklionu - hlavního města Kréty.Cestou nám delegátka Anička vypráví zajímavou historii staveb města:
 |
| Bazilika sv. Tita (pozn. Tito - biblická postava) |
Za druhé světové války nastalo další ničení. Kréta byla okupována nacisty a byly zničeny další stavby.
Dříve se Kréta nazývala Kandia, jednalo se o starý název, používaný před jménem Kréta. Název Kandia byl pozůstatkem Benátské civilizace. Kdysi bylo hlavním městem ostrova město Chania, až později se jím stalo město Heraklion.''
Jak nám sděluje Anička, v Heraklionu můžeme nalézt mnoho památek, ale jen těch, co zbyly po nájezdech Turků a dalších kmenů za dob historie.
MĚSTO HERAKLION - NABÍDKY JAKO NA TRŽIŠTI
V Heraklionu je typické, že majitelé kaváren a obchůdků stojí před svým podnikem venku a lákají turisty. Ne tím, že jen stojí a nabízejí výrobky, ale hlavně tím, že na turisty pořvávají či volají. Opravdu to zde žije. Připadáte si jako na tržišti. Nevíte, kde se máte dříve podívat. Navíc tím, že nemáte typický řecký vzhled, vzbuzujete v prodejcích jistou pozornost.
SLANÍ OD HLAVY AŽ K PATĚ
Klid můžete nalézt v místním parku, kde se alespoň trochu zchladíte ve stínu stromů. Takže pokud vás nebaví chodit po památkách, sedněte si do parku, kochejte se stromy a užívejte si ''chládek'' .
Další alternativou je návštěva pláže či návštěva přístavu. V přístavu se díky silnému větru trochu zchladíte. Připravte se však na to, že budete po průchodu slaní od hlavy až k patě. To díky přílivu, který je zde silnější a voda cáká vysoko,i přes to, že jsou v moři navezeny betonové vlnolamy.
Zde v Heraklionu si můžete také povšimnout větší komerce. Oproti Rhetymnu tu komerci pocítíte. Jako kdybyste jeli u nás do Prahy. Vše o mnoho dražší. Jsme v hlavním městě. Vyšší ceny se dají čekat.
KDYŽ ŽENY SPATŘÍ NÁKUPNÍ CENTRUM
Je půl druhé odpoledne. Ta nejhorší doba, co se týče vysoké teploty. A věřte, že zde je opravdu horko. Navíc jste v centru města. Teplota vám připadá vyšší než na pláži, to díky sluncem rozpáleným dlažbám a chodníkům.
Máme ještě čas a před námi stojí, v celé své kráse, nákupní centrum. Tak jdeme. Já kupuji jen čelenku do vlasů. Projdu si pár obchůdků a do hodiny jsem před centrem, na dlažbě, a čekám. Čekám na holky, které ještě nakupují. Někde se mi ztratily. Připojuji se na wi-fi a píšu jim, že už čekám venku.
Kuba je online, tak mu píši první. On stojí za mnou a směje se. Neviděla jsem ho. Tak ještě že žijeme v moderní době a máme ty mobily.
A KDE JSOU HOLKY?
Holky stojí před námi, jen nás nevidí. Píšeme jim, aby se otočili. Otáčí se, ale stále nás nevidí. Chvíli se bavíme na jejich účet, tím, že pozorujeme, co dělají. Anet Komy se bojí holubů a zrovna k ní nějaký přiletěl, tak před ním uskakuje. Po pár sekundách, se vidíme a vyrážíme něco nafotit do přístavu. Vlny jsou vysoké a slanou vodu máme všude.
JÍDLO
Jak to mnohdy bývá, po celodennm výletě nám náležitě vyhládlo. Objevujeme hamburgerovou restauraci. Řeknu vám, to jídlo je jiné než u nás. V Mc Donaldu zásadně nejím. A když už jím, tak výjimečně. A kvalita jídla se nedá srovnat. Zde na Krétě, je to o mnoho lepší a kvalitnější jídlo. Hlad, který je nejlepším kuchařem, také udělal svou práci.
S plným žaludkem stoupá dobrá nálada a to u nás platí dvojnásob.
FESTIVAL MATALA
Poslední části dne je návštěva festivalu Matala, konajícího se na místní pláži Matala ve městě Matala. Nad pláži můžete vidět tyčící se hory. Kombinace pohledu na osvícené hory, moře a hrající hudby, je okouzlují, alespoň v prvním dojmu. Za rytmu hudby míříme k moři, kde si užijeme koupání. To v české republice nezažijete.
Matala však není nic podobného Colours of Ostrava.
Je to takový ten typický festival, ze kterého ještě nečiší žádná velká komerce. V České republice je to k nezahlédnutí.
Každý si na pláž donese deku či ručník. Popíjí alkohol či nealko a jen poslouchá hudbu.
 |
| Vchod na festival |
 |
| Teamové foto. Krásně jsme se pomalovali |
 |
| I takto může vypadat festival. Jednoduše tančíte a pak můžete skočit do moře |
 |
| Póza |
 |
| S autíčkem. Připadám si jako hippies |
 |
| A jdeme pokreslit Nikol |
 |
| Flower Power |
 |
| Hudební průvod na Matale |
 |
| Hudba na pláži |
 |
| Koupeme se |
 |
| Výhledy |
 |
| Festivalové parkoviště. K českým festivalům to má daleko. Stále bych Matalu nazvala komornějším festivalem. |
JEDE SE ''DOMŮ'' NA HOTEL
Chvilku se snažíme pohupovat u jedné ze ''stejdží''. Nikoho nás to nebaví. Jen se čeká, na to, kdo první řekne, že nás to nebaví. Vidím to na těch pohledech. Ok. Balíme to. Shodujeme se všichni.
Pokračujeme dále. Díváme se na průvod festivalem. Kupujeme květinové čelenky. Malujeme si na tělo barvami, jíme a chvíli se bavíme u jiného koncertového vystoupení, jedné neznámé zpěvačky. Před odjezdem znovu kupujeme jídlo a konečně pokračujeme autem domů. Jsme unavení.
Komentáře
Okomentovat